I'm the BEST
19. června 2008 v 12:34 | Alčaaa
|
→Řetězáky

Tato pixelka chce najít všechny, co jsou ,,BEST"...pomož jí svým podpisem a třeba už nebude muset hledat!(Tím myslím, že ty jsi BEST)
PoDpIsY::
Flower78
8. května 2008 v 18:09 | Alčaaa
|
→Novinky blogu
Ahojky, tak mám new blog a to je www.Flower78.blog.cz ...možná tenhle i zruším to nevím.Njn...pořád zakládám a ruším blogy...=( ale to je jedno.Papa!
Chyba v E-mailu
5. května 2008 v 18:02 | Alčaaa
|
→Příběhy
Manželský pár z Minneapolis se rozhodl odletět na Floridu, aby se vyhnul obzvlášť studené zimě doma. Manželka potřebovala v zaměstnání dokončit ještě nějaký úkol, a tak se rozhodli, že manžel poletí ve středu a jeho žena jej bude následovat až příští den. Manžel po příletu do Miami v hotelu zjistil, že má ve svém apartmá k dispozici i počítač s internetovým připojením. Rozhodl se tedy poslat manželce e-mail. Při psaní adresy ale vynechal jedno písmenko, chybu nepostřehl a e-mail tak odeslal na špatnou adresu. Mezitím, kdesi v Houstonu, se vracela jedna žena z pohřbu zesnulého manžela. Její choť byl po mnoho let významný činitel a tudíž přišlo velké množství kondolencí včetně i e-mailem. Vdova se rozhodla poštu přečíst a už po přečtení prvního e-mailu hlasitě vykřikla a v mdlobách se sesunula k zemi. Výkřik zaslechl její syn, vběhl do místnosti, uviděl matku ležící na zemi a na stole běžící počítač.
Na monitoru pak četl následující:
Komu: Mé milované ženušce
Předmět: Jsem na místě
Datum: 18.1.2006
Vím, že budeš mým e-mailem překvapena. Tady totiž jsou počítače taky a j ti tedy můžu o sobě poslat zprávu. Právě jsem dorazil a jak vidím, vše je tu připravené i pro tvůj zítřejší příchod. Moc se těším, až tě zase uvidím! Doufám, že tvá cesta sem bude stejně bezproblémová jako byla ta moje.
Tvůj milující manžel
P.S.: Tady dole je opravdu horko.
Na monitoru pak četl následující:
Komu: Mé milované ženušce
Předmět: Jsem na místě
Datum: 18.1.2006
Vím, že budeš mým e-mailem překvapena. Tady totiž jsou počítače taky a j ti tedy můžu o sobě poslat zprávu. Právě jsem dorazil a jak vidím, vše je tu připravené i pro tvůj zítřejší příchod. Moc se těším, až tě zase uvidím! Doufám, že tvá cesta sem bude stejně bezproblémová jako byla ta moje.
Tvůj milující manžel
P.S.: Tady dole je opravdu horko.
Červená karkulka
5. května 2008 v 17:57 | Alčaaa
|
→Vtipné pohádky
I žila hnila v jedné malinké chaloupce na kraji močálu jedna dívenka, které se říkalo červená Karkulka. Říkali jí červená proto, protože se pořád cpala červeným rybízem. Není divu, že byla stále ospalá, neboť celou noc strávila na záchodě. Nejednou se jí stalo, že na něm i usnula. Žila tam u močálu se svojí maminou. Jednou jí ta její mamina poslala k babičce, aby jí donesla dobrého vína, koláče, dort, buchty, chleba, vajíčka, mléko, kuře, strouhanku, zásobu prášků a také balíček cigaret, aby se babičce udělalo dobře. K narozeninám jí poslala mobila. A tak se šlo. Mamina jí to všechno zabalila do velké tašky a Karkulka šla. Táhla se jako hlemýžď. Došla na silnici, když v tom náhle jel okolo náklaďák pašující heroin a v něm, jako obvykle seděl seňor vlk. Když uviděl Karkulku, hned se chystal zastavit. Aby Karkulku zaujal, tak si pro jistotu nasadil černé brýle, do huby si strčil cigáro a na uši si nasadil sluchátka od diskmena. Byl z něho naprostý frajer. Když vlk náklaďák zastavil u červené Karkulky, otázal se jí vlk: "Kampak jdeš s tím báglem děvče?A vůbec, jak se jmenuješ?"
Karkulka: "Jsem červená Karkulka a chystám se s tím báglem za mojí babičkou."
Vlk vyndal s huby cigáro, odhodil jej na zem a vydechl.
Vlk: "A co v tom báglu vůbec pašuješ."
Karkulka: "Nevím, co to znamená to slovo pašovat, ale zní mi to špatně. V tom báglu nesu něco pro babičku."
Vlk: "A co konkrétně?"
Karkulka: "To je na dlouhé povídání."
Vlk si vyndal sluchátka z uší a řekl: "No tak, nestyď se děvenko. Hranice mi ještě neotevřeli."
Karkulka: "Nesu jí dort, vajíčka, koláče, buchty."
Vlk: "No vidím, že jí neseš celou kuchyni."
Karkulka: "Asi tak no. Má totiž narozeniny a jako minulý rok jí zásobuji jídlem a vším možným. Ale letos to bude snad naposledy."
Vlk: "Ale pročpak?"
Karkulka: "No mi jí s maminkou do toho jídla pořád dáváme nějaké jedy, ale zdá se, že bude odolávat na věčnost. Ale zatím to je snad v pohodě. Maminka pořád vyhrává ve sportce a tak jsme boháči široko v okolí. Ale to jsem zvědavá, co budeme dělat, až tu sportku kvůli nám zruší. To ale pak budeme vážně v péčku. Víte, co myslím pane, jak se vůbec jmenujete vy?"
Vlk: "Jsem přezdíván seňor vlk. Mé pravé jméno je Carlos de Partes."
Karkulka: "A kam se chystáte?"
Vlk: "No chtěl jsem do Mexika, ale to bych musel letadlem."
Karkulka: "Ale proč nechcete letadlem?"
Vlk: "No víš děvenko, mám tam vzadu takové zboží a ... prostě to nejde. Tak si to teď mířím do Ruska."
Karkulka: "Aha."
Vlk: "Nechceš svést. Vidím, že ten bágl máš těžký."
Karkulka: "Jo, to by se mi šiklo."
Vlk: "Tak nastup. Ten bágl hoď támhle dozadu na ty bedny."
A tak Karkulka nastoupila a jelo se.
Vlk: "Takže k babičce jo?"
Karkulka: "Jo."
Vlk: "Kolik je té tvé babičce let?"
Karkulka: "88."
Vlk: "Ideální věk."
Karkulka: "Proč?"
Vlk: "Ale nic nic. To si jen brblám pro sebe."
Karkulka: "Hezký fáro."
Vlk: "Že jo?"
Karkulka: "Kolik to jede?"
Vlk: "Holka, tohle je náklaďák. Od slova náklad. Mimochodem, neříká ti to něco?"
Karkulka: "Tak kolik?"
Vlk: "70."
Karkulka: "To ne."
Vlk: "Ale ano."
Karkulka: "Asi hodně stálo co?"
Vlk: "To si piš kotě. Kde ta tvoje bábina bydlí?"
Karkulka: "Nedaleko je už odbočka, tam je pěší cesta. U té mi zastav. Pak už to bude jen pár kroků."
Vlk: "Ideální cesta."
To si už řekl v duchu. Když dojeli k té odbočce, Karkulka vystoupila. Vlk jí ještě pozdravil: "Adios kotě."A odjel.
Cestou ještě zavolal svému bratru vlkovi Talbasovi. Samozřejmě, že to nezvedal. Až na potřetí se v telefonu ozval krutý hlas: "Co je zase. To se nemůžu ani vysrat?"
Carlos: "Ale můžeš, jen tu mám pro tebe dalšího zákazníka."
Talbas: "Nekecej? Chci říct, vážně?"
Carlos: "To si piš."
Talbas: "Takže jako obvykle budu ohlodávat kostičky?"
Carlos: "To teda budeš."
Talbas: "A kde ten zákazník krucinál vězí, už mám hlad!Už dlouho mám hlad."
Carlos: "Vydrž. Dočkej klasu, jako husa času. Nebo to má býti naopak?Asi jo. Nicméně od své skrýše půjdeš tři kroky, pak zahneš doleva kolem starého dubu šest metrů a u skal, co vypadají jako pr... zkrátka za nimi ta chalupa té babky musí být."
Talbas: "Takže ženská říkáš. No to se bude žaludek divit, co mu to tam spadne za scvrklou bábu."
Carlos: "Už musím končit, otevírají mi hranice."
Talbas: "Tak adios."
Talbus si ještě vyčistil pořádně zuby a vydal se na cestu. Karkulka zatím s tíhou svého báglu se plahočila dál po pěšince vedoucí k babiččině chaloupce.
Mezitím už přiskákal k babiččině chaloupce vlk Talbas a něžně zaklepal na dveře. Za dveřmi se ozval krutý hlas: "Kdo zase otravuje? Jsem zrovna na záchodě!"
Talbas: "To jsem já tvoje Karkulka."
Babička: "Co mi neseš?!"
Talbas: "Nesu ti mycí linku."
Babička: "Ty nejsi Karkulka! Ta mi nese něco jiného!"
Vlk tedy po chvilce znova zaklepal.
Babička: "Kdo to zas buší na moje dveře?!"
Talbas: "To jsem já Karkulka babi."
Babička: "Co mi neseš?"
Talbas: "Nesu ti tu tvojí kuchyň, co si tak chtěla!"
Babička: "Hned, už běžím."
Chudák babička. Jen co otevřela dveře, ani si neužila venkovního světla. Byla už dávno ve vlkovým břiše. Babička však byla chytrá. Vytáhla kapesní nožík a začala vlkovi párat břicho. Když přišla Karkulka k babiččině chaloupce, uslyšela řev. Zaklepala a řekla: "Babi, děje se tam něco?"
Babička: "Ale nic, nic, vše je v pořádku."
Řev utichl. Babička otevřela dveře a když Karkulka spatřila krev na podlaze, div, že se nesvalila na zem.
Babička: "To nic Karkulko. Já se taky lekla. Koupila jsem si Tesco kečup. Jak oni to dělají, že vypadá, jako krev. Zkrátka jsem ho upustila no."
Karkulka: "Tak jo, já to chápu, ale nechápu, proč je na zemi kůže od vlka."
Babička: "To víš, zkoušela jsem si kostým. Ale vždyť víš, že jsem nepořádnice jedna. Máš pro mě ty věci?"
Karkulka: "To víš, že mám ty cigarety, jinak bych sem nešla."
Karkulka objala babičku. Pak si sedli ke stolu a povídali si. No a to je vlastně všechno. Je to zvláštní, co se na světě děje.
Karkulka: "Jsem červená Karkulka a chystám se s tím báglem za mojí babičkou."
Vlk vyndal s huby cigáro, odhodil jej na zem a vydechl.
Vlk: "A co v tom báglu vůbec pašuješ."
Karkulka: "Nevím, co to znamená to slovo pašovat, ale zní mi to špatně. V tom báglu nesu něco pro babičku."
Vlk: "A co konkrétně?"
Karkulka: "To je na dlouhé povídání."
Vlk si vyndal sluchátka z uší a řekl: "No tak, nestyď se děvenko. Hranice mi ještě neotevřeli."
Karkulka: "Nesu jí dort, vajíčka, koláče, buchty."
Vlk: "No vidím, že jí neseš celou kuchyni."
Karkulka: "Asi tak no. Má totiž narozeniny a jako minulý rok jí zásobuji jídlem a vším možným. Ale letos to bude snad naposledy."
Vlk: "Ale pročpak?"
Karkulka: "No mi jí s maminkou do toho jídla pořád dáváme nějaké jedy, ale zdá se, že bude odolávat na věčnost. Ale zatím to je snad v pohodě. Maminka pořád vyhrává ve sportce a tak jsme boháči široko v okolí. Ale to jsem zvědavá, co budeme dělat, až tu sportku kvůli nám zruší. To ale pak budeme vážně v péčku. Víte, co myslím pane, jak se vůbec jmenujete vy?"
Vlk: "Jsem přezdíván seňor vlk. Mé pravé jméno je Carlos de Partes."
Karkulka: "A kam se chystáte?"
Vlk: "No chtěl jsem do Mexika, ale to bych musel letadlem."
Karkulka: "Ale proč nechcete letadlem?"
Vlk: "No víš děvenko, mám tam vzadu takové zboží a ... prostě to nejde. Tak si to teď mířím do Ruska."
Karkulka: "Aha."
Vlk: "Nechceš svést. Vidím, že ten bágl máš těžký."
Karkulka: "Jo, to by se mi šiklo."
Vlk: "Tak nastup. Ten bágl hoď támhle dozadu na ty bedny."
A tak Karkulka nastoupila a jelo se.
Vlk: "Takže k babičce jo?"
Karkulka: "Jo."
Vlk: "Kolik je té tvé babičce let?"
Karkulka: "88."
Vlk: "Ideální věk."
Karkulka: "Proč?"
Vlk: "Ale nic nic. To si jen brblám pro sebe."
Karkulka: "Hezký fáro."
Vlk: "Že jo?"
Karkulka: "Kolik to jede?"
Vlk: "Holka, tohle je náklaďák. Od slova náklad. Mimochodem, neříká ti to něco?"
Karkulka: "Tak kolik?"
Vlk: "70."
Karkulka: "To ne."
Vlk: "Ale ano."
Karkulka: "Asi hodně stálo co?"
Vlk: "To si piš kotě. Kde ta tvoje bábina bydlí?"
Karkulka: "Nedaleko je už odbočka, tam je pěší cesta. U té mi zastav. Pak už to bude jen pár kroků."
Vlk: "Ideální cesta."
To si už řekl v duchu. Když dojeli k té odbočce, Karkulka vystoupila. Vlk jí ještě pozdravil: "Adios kotě."A odjel.
Cestou ještě zavolal svému bratru vlkovi Talbasovi. Samozřejmě, že to nezvedal. Až na potřetí se v telefonu ozval krutý hlas: "Co je zase. To se nemůžu ani vysrat?"
Carlos: "Ale můžeš, jen tu mám pro tebe dalšího zákazníka."
Talbas: "Nekecej? Chci říct, vážně?"
Carlos: "To si piš."
Talbas: "Takže jako obvykle budu ohlodávat kostičky?"
Carlos: "To teda budeš."
Talbas: "A kde ten zákazník krucinál vězí, už mám hlad!Už dlouho mám hlad."
Carlos: "Vydrž. Dočkej klasu, jako husa času. Nebo to má býti naopak?Asi jo. Nicméně od své skrýše půjdeš tři kroky, pak zahneš doleva kolem starého dubu šest metrů a u skal, co vypadají jako pr... zkrátka za nimi ta chalupa té babky musí být."
Talbas: "Takže ženská říkáš. No to se bude žaludek divit, co mu to tam spadne za scvrklou bábu."
Carlos: "Už musím končit, otevírají mi hranice."
Talbas: "Tak adios."
Talbus si ještě vyčistil pořádně zuby a vydal se na cestu. Karkulka zatím s tíhou svého báglu se plahočila dál po pěšince vedoucí k babiččině chaloupce.
Mezitím už přiskákal k babiččině chaloupce vlk Talbas a něžně zaklepal na dveře. Za dveřmi se ozval krutý hlas: "Kdo zase otravuje? Jsem zrovna na záchodě!"
Talbas: "To jsem já tvoje Karkulka."
Babička: "Co mi neseš?!"
Talbas: "Nesu ti mycí linku."
Babička: "Ty nejsi Karkulka! Ta mi nese něco jiného!"
Vlk tedy po chvilce znova zaklepal.
Babička: "Kdo to zas buší na moje dveře?!"
Talbas: "To jsem já Karkulka babi."
Babička: "Co mi neseš?"
Talbas: "Nesu ti tu tvojí kuchyň, co si tak chtěla!"
Babička: "Hned, už běžím."
Chudák babička. Jen co otevřela dveře, ani si neužila venkovního světla. Byla už dávno ve vlkovým břiše. Babička však byla chytrá. Vytáhla kapesní nožík a začala vlkovi párat břicho. Když přišla Karkulka k babiččině chaloupce, uslyšela řev. Zaklepala a řekla: "Babi, děje se tam něco?"
Babička: "Ale nic, nic, vše je v pořádku."
Řev utichl. Babička otevřela dveře a když Karkulka spatřila krev na podlaze, div, že se nesvalila na zem.
Babička: "To nic Karkulko. Já se taky lekla. Koupila jsem si Tesco kečup. Jak oni to dělají, že vypadá, jako krev. Zkrátka jsem ho upustila no."
Karkulka: "Tak jo, já to chápu, ale nechápu, proč je na zemi kůže od vlka."
Babička: "To víš, zkoušela jsem si kostým. Ale vždyť víš, že jsem nepořádnice jedna. Máš pro mě ty věci?"
Karkulka: "To víš, že mám ty cigarety, jinak bych sem nešla."
Karkulka objala babičku. Pak si sedli ke stolu a povídali si. No a to je vlastně všechno. Je to zvláštní, co se na světě děje.
Buď šťastný!
5. května 2008 v 17:52 | Alčaaa
|
→Super články!
Proč se trápíš?
V životě se můžeš trápit jen kvůli dvěma věcem:
Jsi zdravý? Jsi nemocný?
Jestli jsi zdravý,
nemáš se proč trápit.
Jestli jsi nemocný,
tak se trap jenom kvůli dvěma věcem:
Uzdravíš se?Anebo zemřeš?
Jestli se uzdravíš,
nemáš se proč trápit.
Ale jestli zemřeš,
tak se trap jenom kvůli dvěma věcem:
jestli se dostaneš do nebe nebo do pekla.
Jestli se dostaneš do nebe,
nemáš se proč trápit.
Ale když se dostaneš do pekla,
tak budeš natolik zaneprázdněn pozdravováním svých přátel,
že nebudeš mít čas na trápení.
Tak proč se trápit?
Buď šťastný!
Klikni pls!!!
5. května 2008 v 16:15 | Alčaaa
|
→Super články!
TADY je to opravdu super!Věštírna...napíšeš číslo...vyplníš ostatní políčka atd. a dozvíš se víc!Také se tam dozvíš, proč jsem si to sem dala!Tak se tam podívej...!Nic hrozného tam není jako např. nechutný obrázky atd.




































